BIOGRAPHY

Lekce upřímnosti

Umělecké vyznání Šárky Hojákové se v dnešním světě plném komplikovaných sdělení a povrchních informací, cení o to více, že je jasné a přímočaré. Neuhýbá, míří přímo k věci, k podstatě, která může být až nepříjemně jednoduchá, možná až skoro banální. Malba, kterou se nyní nejvíc zabývá, je pro ni zdrojem čiré radosti a relaxace. Proces malby Hojákové umožňuje niterný projev svobodného myšlení i svobodného jednání.  Jen ona se rozhodne, co na obraze bude a jak bude vypadat i když zrovna tvoří podle pohlednice nebo televize a je determinována viděným obrazem.

Momentální nápady nebo promyšlené náměty je schopná Hojáková plynule vizuálně zaznamenat. Necítíme žádné intelektuální pnutí nebo snahu o překombinovaný výraz. Jedná se o upřímné, hravé umění bez kulturních nánosů. Odráží se v nich Hojákové záliby v přírodě a turistice, nabyté zkušenosti a nastřádané vzpomínky. Maluje výseky městské krajiny utvářené architekturou (Hradčany, Domy na Letné, Český Krumlov), nebo přírodní motivy zaměřené buď na detail (květiny) nebo opět na vybranou část většího celku. Zkoumá i možnosti zátiší. Naopak portréty a figurální motivy z její tvorby v poslední tvorbě zcela vymizely.

Sama si nejvíce cení obrazů, které vznikají tak nějak mimoděk, bezděčně. Při malbě nebo kresbě se řídí podle svého aktuálního rozpoložení a okamžité inspirace. Potom nechává utváření vize náhodě a živelně si užívá samotný proces tvorby. Tyto díla můžeme přirovnat k psychickému automatismu surrealistů.

K nejzajímavějšímu momentu Hojákové tvorby patří propojení dvou naprosto odlišných uměleckých médií – keramiky a malby. Propojení u Šárky Hojákové funguje překvapivě nekomplikovaně. Oganizace prostoru, přemýšlení o barevnosti, samotný proces tvorby vlastní obou médiím se u Hojákové organicky propojil v jednotu. Její obrazy jsou statické, nedějové, prostor obrazu je vyplněný strukturou geometrických obrazců oddělených velice výraznou hnědou linií, jako nějaká zdobná mísa na ovoce nebo hliněné kachle. Hutné hnědé čáry zastupují v Hojákové malbě rydlo nebo podobný nástroj, vrývající do masy keramického užitného předmětu základní rozvržení, které je pak vyplněno jednotlivými, střídajícími se barevnými plochami.

Barevnost obrazů je znepokojujícím prvkem, který nás nutí přemýšlet a hledat další asociace. Na první pohled jsou to podivné tóny tlumené červené, hluboké modré, zelené, hnědé a žluté doplněné bílou, které mohou působit, až nelibým dojmem. Na druhý pohled přesně zapadají do Hojákové tvorby. Používá je takřka ve všech dílech, ať už se jedná o záznam městské architektury nebo přírodního motivu. Je to její poznávací znamení. Zemitost a přitom jistá divokost a nespoutanost evokuje prostředí tropického pralesa, africké umění nebo také odstíny použitých glazur na výsledném keramickém díle.

Šárka Hojáková (1976) v současnosti tvoří převážně v ateliéru Studio Barvolam. Tam také vzniklo v rámci projektu Artist Statement její online portfolio (https://www.works.io/sarka-hojakova) a video portrét (https://www.youtube.com/watch?v=fE8aJCMviVc). Byla členkou několika spolků, mezi ně například patří společnost Duha, Inventura, Art Centrum Letná a Ateliér radostné tvorby. Ve sdružení Inventura byla také moderátorkou rozhlasové dílny, se kterou vytvořili pořad Rentgen Inventury / Inventura Rentgenu pro Radio Wave.

Edita Mikoláškova, 2021

Toto portfolio vzniklo v rámci projektu ART30.2. spolku Barvolam. Projekt ART30.2. je finančně podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Fondů EHP, a dále pak Hlavním městem Praha a Ministerstvem kultury České republiky, a Art District Praha 7.