GALERIE NTK, PRAGUE (CZ)
With Adrian Altman, Dávid Brna, Lucie Doležalová, Dominik Gajarský, Ester Geislerová, Eliška Havlíková, Jana Kapelová, Barbora Kropáčková, Pamela Kuťáková, Radim Langer, Petra Lelláková, Jan Matýsek, Vanda Michalská, Karolína Mikesková, Michaela Mildorfová, Ladislava Pachlová, Albert Póda, Roza Pogosian, Alma Lily Rayner, Iveta Schovancová, Markéta Soukupová, Barbora Šimonová, Viktor Takáč, Vladimíra Večeřová, Vojtěch Würz
.jpg?1569013130)
.jpg?1569013130)
Výstava studentů a absolventů Ateliéru Nová Média 2 AVU.
Nová média se stala historickou kategorií, do jejíž událostní linie patří nejen dějiny videoartu a rozvoj časově závislých technologií či audiovizuální báze obrazu, ale obsahuje rovněž část historie politizovaného těla. K dnešnímu dni se zdá právě tento druhý detail nových médií o to podstatnější, protože média, respektive medialita je všudypřítomná a její novost zmizela. Politikum mediality spočívá právě v její neviditelnosti a v pocitu neustálého vynořování a nepolapitelnosti obrazů.
Materiálnost, přítomnost a událost jsou výrazy, které dnes dominují diskusi o uměleckých procesech ve světě viditelného, a které umožňují překročit lineární dějiny jednotlivých druhů obrazu směrem k jeho performativitě a akceschopnosti. Obecný rys zmíněných výrazů se vepisuje i do této výstavy. Říci “po nových médiích" neznamená ani tak snahu ukázat, co se stalo s akademickým a už ne zcela funkčím označením jednoho z fenoménů mediální archeologie. Ale jde ze všeho nejdřív o přímočaré pojmenování pokračujícího stavu a o základní reflexi toho, co už nepokračuje, ale nadále je.
Primární motivací výstavy je setkání autorek a autorů, kteří prošli nebo procházejí institucionální péčí jednoho z ateliérů Akademie výtvarných umění. S tím souvisí i nutná rezignace na autoritativní přítomnost kurátora a jasně vymezený tématický záměr. Základní vlastností výstavy After New Media je zřejmě její viskozita, která podobně jako v případě skla, se zdá být tuhá, ale ve skutečnosti teče. Tuto stránku lze pozorovat jak u některých konkrétních děl tak v celku výstavy, kde jednotící prvky nemají vnitřní souvislost, ale jejich inspirace mohou mít stejného jmenovatele. Někdy písmo předchází obraz, jindy je tomu naopak.
Výstavu studentů a absolventů ateliéru Nová média 2 lze nahlížet jako zmenšenou organickou situaci v době “po nových médií”, ale především jako symbolické vyústění dialogu s umělkyní Annou Daučíkovou během jejího pedagogického působení na Akademii výtvarných umění v Praze.
Text: Radim Langer
