ARTIST STATEMENT

Jakub Hošek

Karel Císař - kurátor a výtvarný teoretik ( držitel Ceny Igora Zabela) o mé praci pise:

Často konstatovaný vliv subkultur na práci Jakuba Hoška je třeba hledat nikoli ve volbě témat či výrazových prostředků, nýbrž v jejich subverzním užívání. Především to platí o Hoškově specifické výtvarné technice, která podvrací tradiční malířské postupy. Jestliže je s malbou obvykle spojována jedinečná schopnost individuálního výrazu, jež je zaručena bezprostředním dotykem, Jakub Hošek se obojího záměrně vzdává odosobněným užíváním vyřezávaných šablon. I proto mohou jeho obrazy často vznikat manufakturním způsobem za pomoci přátel a pomocníků, a i proto je jejich autor otevřený společným realizacím s deklarovaným kolektivním autorstvím. Užíváním šablon, přes které jsou na plátno či jiný podklad postupně nanášeny jednotlivé plochy akrylových barev, Jakub Hošek dosahuje zcela nemalířsky tvrdé linky, jež je vlastní jeho kresbám. Zároveň tím podtrhuje důslednou neiluzívnost svých obrazů. Vyprázdněná, takřka bez výjimky monochromně provedená pozadí i celková plošnost totiž pohledu pozorovatele neumožňují proniknout do virtuálního prostoru za obrazem. Obrazy Jakuba Hoška nepoukazují k žádnému jinému světu mimo ně samé. Přes svou naprostou nemalířskost paradoxně odkazují právě k malbě, jako ke svému nejvlastnějšímu živlu.

EN/

Jakub Hošek (born 1979 in Prague) draws upon a wide range of influences when constructing his paintings. Made by using acrylic paint applied meticulously onto the canvas using hand-cut stencils of masking tape, Hošek’s paintings have been described as being illustrative, appearing to describe a complex narrative in a single comic-strip-like frame. It is precisely this spirit of post-teenage pop that defines Hošek’s strongly coloured and, through its collage-like comic elements, deliberately naive painting – stylish, cool and technically perfect. The texts incorporated within his paintings are drawn from the predominantly contemporary postpunk and punkrock music that he listens to. The influence of subculture often identified in connection with Jakub Hošek’s work should not be sought in his choice of subject matter or means of expression but in the subversive way he uses them. Above all, Hošek has a peculiar technique that undermines traditional painterly methods. If painting is usually characterised by the unique communication of individual expression guaranteed by the immediate touch, then by his impersonalised use of cutout stencils, Jakub Hošek deliberately gives up this notion. The pictures themselves crouch down in the installation, pushed aside towards the corners of the gallery, propped against the wall or lying abandoned on the floor. Even though their origin lies within the traditions of painting, these works are no longer a representation of the world in a state of disintegration so much as its most distinct natural embodiment. 

(Karel Císar, Assistant Professor of Aesthetics and Art Theory at the Academy of Arts, Architecture and Design in Prague)