ARTIST PROFILE

Eva Hérová

  • Czech Republic (b. 1987 in Prague)
  • Currently in Mělník, Czech Republic.

CONTACT & LINKS

ARTIST STATEMENT

  • Sum up the main character of your work, your long-term interests and themes.
I was always interested in narration and the human being, his interconnection and interaction with himself and his surroundings. Currently, landspace and its fragments is playing a part in my works. Landscape is one of the typical settings in which stories can take place. However, landscape need not to be just a passive staffage, landscape can enact as leading actor or the story teller, can bear the evidence about the existence of other actors who are not present. It shouldn't be a critical sonde, more likely it is a personal observation of statut quo without demand of assessing judgements. Amount of elements on the canvases is reduced - for maximum statement or on the other hand for wider interpretation possibilities.
   Canvases are on the boundary between depicting and artificial. The corresponding approach to it in the pictoral space is its slight deformity - overlaping backgound plans to the foreground, disrespecting dimensional size of objects, removing fragments, color saturation.
   Synthesis of the styles is also important (painterly approach, linear painting, drawing, pasted parts). This synthesis is seeking right portion of particular approach and compromise between them which make for me also a part of narration.
   The context is starting to be more and more important to me - inside individual paintings as well as between group of paintings or other elements.

  • Describe the context of your work – what are your inspirational sources and theoretical starting points, which artists and tendencies do you consider as referential to your work.
As silly as it may sounds, the inspiration can be anywhere. During a bus ride, an overheard conversation, irritating advertisement, well-writen novel, etymology and books about linguistics or all kinds of research in psychology, aesthetic and philosophical essays, actual events. The source of inspiration are things that makes me wonder about the things I thought I knew.
   I belong to the generation to whom virtual reality had huge impact (90s and the begining of the Era of personal computers, TV games and various game consoles), my work is influenced by that. I am also often sketching on tablet.
  Visual artists whose work resonates in me now for the most, for different reasons, are Ulrike Müller, Karl Bielik, Louise Belcourt, Math Bass, Matt Connors, Nicole van Beek, Avery Singer, Handiwirman Saputra, Josef Šíma, Václav Boštík, Petr Veselý, Vladimír Véla.


  • Try to characterize what makes your work specific, wherein lies its force, what makes it different from the work of artists with similar approaches and themes.
Synthesis of styles and something between playfulness and infantility, I would say. In the matter of theme, I do not want to sabotage the question, but I think every artist is human being and therefore, basically, will be speaking about human beings. There is no other way. We could (and should try at least) be empathetic but the point of view we have will always be the human one.


  • What is your work process like? Do you deal with preparation and research? How do you search for your themes? How do you choose the media you work in?
Long period of perception. Sketches. Selecting few sketches which looks visually adequate. Thinking about the visual content and its possible connection to other meaning.
   In the term of theme, I feel like I'm still continuing with previous ones, narration and the human being, as I mentioned before.
   My nature is still based on making the artefacts and I need to be with the contact with the thing I'm creating. So far, I was not able to order somebody to do something instead of me, it is a limitation of my work. In addition, the whole process of the creation is kind of open and second round of perception is taking place along with the reaction to my own actions. It is also open to coincidence - maybe a little devaluated term today, however, it is still important essence of nearly every interaction.


  • What is your vision for the future? How do you want to develop your work and continue your previous projects/realizations? What is your long-term goal/dream?
During the installation of diploma works, me and my colleague Antonín Sondej from Graphic Studio were thinking about an experimental "platform" where we could try lessons of context. Something like creating variable virtual 3D space where the works can be exhibit regardless its presence, real size and financial demands. This is unfinished bussiness so far.






  • Shrňte stručně základní povahu své tvorby, dlouhodobé zájmy a témata.
Vždy mě zajímala obrazová narace a člověk, nebo přesněji jeho provázanost a interakce se sebou samým, svým okolím. V současné době v mé tvorbě figuruje především krajina a její rezidua, krajinné výseče. Krajina je jedním z typických prostředí, v němž se mohou příběhy odehrávat. Nicméně nemusí zůstávat jen pasivní stafáží, může sehrávat i roli aktéra a vypravěče, podávat doklad o existenci dalších aktérů, kteří ovšem nejsou přítomni. Nemá se jednat o kritickou sondu, spíš o osobní obhlížení statutu quo bez nároku na hodnotící soudy. Množství prvků na plátnech je redukováno ve snaze dosáhnout maximální výpovědi nebo naopak větší otevřenosti interpretaci, k níž přispívá i tvarová redukce.
   Plátna jsou na pomezí zobrazivého a artificiálního. Tomu odpovídá i mírná deformita obrazové plochy - vbíhání zadních plánů do předních, nerespektování objemovosti u části obrazu, vyjímání prvků, přílišná saturace barev.
   Důležitým prvkem je i syntéza stylů (různé přístupy malby, kresba, vlepování částí), která na každém plátně hledá svůj poměr a kompromis, čímž se pro mě stává součástí narace.
   Čím dál důležitější pro mě začíná být kontext - nejen v rámci jednotlivých obrazů, ale i interakce mezi obrazy navzájem a i dalšími prvky.

  • Popište kontext vaší práce – jaké jsou vaše inspirační zdroje, teoretická východiska, popřípadě které umělce, tendence apod., považujete pro svou práci za referenční.
Jakkoli to může znít hloupě, inspirace může být kdekoli. Na cestě v autobuse, zaslechnutý rozhovor, iritující reklama, dobře napsaná beletrie, etymologie a knihy o lingvistice nebo rozličných psychologických výzkumech, estetické a filosofické eseje, současné dění. Inspiračním zdrojem jsou věci, které mě přimějí znova se podivovat nad skutečnostmi, které jsem myslela, že už znám.
   Patřím ke generaci, na níž měla virutální realita velký dopad (90.léta a začátky "domácích" počítačů, Tv hry a různé herní konzole), má tvorba je tím tedy také ovlivněna. Stejně tak skici, které vznikají primárně na tabletu.
   Autoři, kteří mě v současné chvíli nejvíce zajímají jsou třeba  Ulrike Müller, Karl Bielik, Louise Belcourt, Math Bass, Matt Connors, Nicole van Beek, Avery Singer, Handiwirman Saputra, Josef Šíma, Václav Boštík, Petr Veselý, Vladimír Véla.


  • Pokuste se charakterizovat, v čem je vaše práce specifická, v čem je její síla, v čem se odlišuje od umělců s podobnými přístupy či tématy.
Specifičnost vidím v syntéze stylů a v něčem mezi hravostí a infantilitou. V otázce tématu, aniž bych chtěla sabotovat otázku, bych řekla, že umělec je lidská bytost a jakožto taková, bude především mluvit o člověku. Jinak to ani nejde. Můžeme (a měli bychom se pokoušet) být empatičtí, ale náš úhel pohledu bude vždy úhel pohledu člověka.


  • Jaký je postup vaší práce? Věnujete se přípravě, rešerším? Jak hledáte svá témata? Jak uvažujete o použití konkrétních prostředků/médií?
Dlouhé období percepce podnětů. Skici. Selekce skic podle vizuální adekvátnosti. Přemýšlení o obrazovém materiálu a jeho možném významovém spojení s něčím dalším.
  Tematicky pokračuji stále ve stejných tématech, naraci a člověku, jak jsem už zmínila.
  Naturelem jsem "dělač artefaktů", který potřebuje být ve spojení s věcí, kterou vytváří. Zatím jsem nebyla schopna přenechat část procesu na někom jiném, to do jisté míry limituje moji tvorbu. Celý proces vzniku díla je pro mě totiž svým způsobem otevřený a snažím se vnímat, co bylo právě vytvořeno a znovu na to reagovat. Také je otevřený náhodě, dnes možná trochu devalvovanému, nicméně stále důležitému prvku téměř všech interakcí.


  • Jaká je vaše vize do budoucna? Jak chcete rozvíjet svou tvorbu, navazovat na dosavadní projekty/realizace? Co je vaším dlouhodobým cílem/snem?
V průběhu instalování diplomových prací nás s kolegou z grafiky Antonínem Sondejem napadla "platforma", na níž by se daly zkoušet lekce kontextu. Přemýšleli jsme o vytvořením variabilního virtuálního 3D prostoru, kde by se daly práce prezentovat bez ohledu na jejich přítomnost, reálnou velikost i finanční náročnost. To je zatím můj rest.


PRESS

  • ...Vznikají z toho zneklidňující kompozice, kdy najednou přestávají platit pravidla lineárního toku času a člověk neví, jestli se má nad obrazy spíš usmívat, nebo se bát.
    Ještě víc to platí pro díla Evy Hérové. Možná že jde o čistě abstraktní plochy, já za nimi cítím příběh, jen jsem nepřišel na to jaký. Což vůbec nevadí, ba právě naopak: vždyť velmi podobný dráždivý pocit mám vždycky při pohledu na díla o několik generací staršího Jana Merty, mistra nad mistry. Oceňuji navíc schopnost autorky instalovat obrazy tak, aby komunikovaly s okolním prostředím, aniž to působí samoúčelně.

    Jan H. Vitvar

    https://www.respekt.cz/kultura/kdyz-nastal-nejkrasnejsi-vek-pro-pornopohadky