ARTIST STATEMENT

***Scroll down for English***

Jmenuji se Dáša Filípková. Narodila jsem se v Praze. Ráda maluji a občas ráda čtu. Píši si deníček z mého mládí, jak jsem se učila s mojí babičkou chodit. Hraji divadlo. A chodím uklízet k Salesiánům. Každý čtvrtek. A taky učím malovat.

Malují už od totality. Začala jsem malovat, když jsem byla v Ústavu Sociální Péče . Chodím malovat k Ottíkovi do Ateliéru radostné tvorby. Chodím ještě do Gawainu. A malovala jsem ještě v Duze. V Duze jsme měli v paneláku dílny. A dostala jsem se až do Londýna. A letěla jsem tam letadlem. Až do Anglie. A vystavovala jsem místo prasátek z Košetic, byli to medvídci. A vyhrála jsem v aukci rádio.

Malování pro mě je, že mě to baví. A přitom se uklidním. Někdy malují borovice a stromy jehličnatý, například smrky. Smrky ani ne, ale maluji lesy a krajiny, které si vymyslím. A občas maluji podle fotek. A podle knížek. A vlastivědy. A z leporel hradů a zámků. Z pohlednic. A maluji ještě i panenky. Mám ráda panenky. A panenky jsou moje děti. A já nemůžu mít děti.

V divadle zkoušíme. A někdy máme zkoušky i o víkendu. Hrála jsem v Mém deníčku a ještě v jiných hrách, například v Kabaretu vyprodaných herců a Požíračce mrtvol. Pak ještě v Hrobníkově nevěstě. Králové z Tramtárie jsem hrála. To je divadlo Ujeto. A dříve to byla Inventura s divadlem Ujeto.

Baví mě všecko a někdy jsem unavená a někdy na představení i usnu. A Štěpán a hlavně Ilonka mi říkají, abych nespala. A Ilonka mi někdy dělá kafe, abych nespala.

Dáša Filípková, 2019

*Toto portfolio vznikl v rámci projektu Artist Statement spolku Barvolam s finanční podporou Hlavního města Prahy, Ministerstvo kultury České republiky
a Art District Praha 7.

***********

My name is Dáša Filípková. I was born in Prague. I keep a diary of my youth, about learning to walk with my grandmother. And I am an actress in a theater. And I clean at the Salesian Theater every Thursday. And I also teach painting.

I've been painting since the days of totalitarianism. I started painting when I was at the Social Welfare Institute. I paint with Ottík at the Ateliér radostné tvorby (Studio of Joyful Art) and at Studio Barvolam. I still go to Gawain. And I used to paint at Duha. At Duha, the workshops were held in a block of flats. And I have been as far as London - I flew there on a plane. All the way to England! And instead of pigs from Košetice, there were teddy bears. I won a radio at an auction.

What is painting for me? Enjoyment. It helps me calm down. Sometimes I paint pines and conifers, like spruces. Not really spruces, but forests and landscapes that I make up myself. Sometimes I paint from photos, from books, from history books, or books about castles, from postcards, and dolls. I like dolls. Dolls are my children. I can't have children.

We rehearse at the theater, sometimes on the weekend. I've been in My Diary and other plays, like Cabaret of the Sold-Out Actors and Eater of the Dead. Then I performed in The Gravedigger's Bride. I was also in The Kings of Tramtarie. That was the Ujeto Theatre. Before that, I was in Inventory with the Ujeto Theatre.

I like it all! Sometimes I get tired, and I might even fall asleep in the middle of a performance. Štěpan and Ilonka, especially Ilonka, tell me not to sleep. And sometimes Ilonka makes me coffee to keep me awake.

Dáša Filípková, 2019

*This portfolio was created as part of the project Artist Statement of the Barvolam Association with financial support of the City of Prague, the Ministry of Culture of the Czech Republic and Art District Prague 7.