GALLERY FAVU, BRNO (CZ)
Rozálie Hanáková a Marek Šefrna na své výstavě Další posun pokračují v apropriační strategii započaté v Prostoru Ideal a Galerii Monomach. Autoři pracují s originály vyřezávaných šablon ladovských motivů Tomáše Vaňka, s nimiž v r. 2001 v rámci projektu Particip č. 20 – Interpretace vyhrál Cenu Jindřicha Chalupeckého a který je též jejich pedagogem. Nutno podotknout, že v návaznosti na výhru CJCH a následnou medializaci se dílo muselo zakrýt díky pobouření dědiců autorských práv Josefa Lady. Šablony, které má Tomáš Vaněk zakázáno vystavovat tak mohou na nějakou dobu zase spatřit světlo světa. Jestli tato výstava roztočí kola autorskoprávní mašinerie je tedy otázkou…
Jestliže Tomáš Vaněk přivlastněné ladovské motivy opatřoval oplzlými detaily (například sněhulák s penisem), tak dvojice Hanáková a Šefrna volí jiný přístup a naopak vybírají ty šablony a motivy, u kterých není jejich původ tolik rozeznat a skládají je do generických, okleštěných kompozic. Jejich přístup spíše směřuje k něčemu, co napodobuje pokojovou výmalbu a se šablonou nakládají jako s válečkem, přičemž se stále drží Vaňkovy oblíbené techniky stříkané šablony. Výstavní prostor se tak proměňuje v jakousi obměnu staromilské světnice, jež mnozí z nás znají od prarodičů. Motiv tak není doveden do krajnosti pomocí obscenity a šokováním, ale tím, jak je vyprázdněn a degradován na tapetový motiv, se kterým lze vyplnit libovolně velkou plochu.
Svojí estetikou tak šablony připomínají vektorové clip arty, známé z dokumentů Microsoft Office minulých dekád a z internetových fotobank. I jejich osud je do značné doby podobný: jedná se o obsah chráněný držiteli práv, jehož volná cirkulace je pro držitele práv nežádoucí, ale přesto k němu dochází. Vaněk, Hanáková a Šefrna zacházejí s ladovskými motivy podobně jako tvůrci internetových memů: ohýbají existující obsah do nových podob a využívají ho pro svá vlastní sdělení. Živá kultura totiž na cirkulaci obsahu závisí a nové žánry a umělecké formy mnohdy vznikají jako strategie jak se vyhnout drakonickým právním sporům nebo jak zůstat mimo hledáček. V podstatě se ale ve věci obsahu a jeho šíření jedná o neukončený zápas, jehož podobu v tuto chvíli vidíme v debatách ohledně připravovaného Článku 13, který by v rámci Evropské Unie postihoval uživatele Facebooku, Youtube a jiných sociálních sítí za sdílení a upravování chráněného obsahu (tedy veškerého), což může mít nedozírné důsledky nejen pro jakoukoliv lidovou tvořivost na internetu. Duo Hanáková-Šefrna tak díky vyklešťování a banalizaci Vaňkových ladovských šablon vyzdvihují normalizující absurditu podobných snah a z Vaňkových šablon tak s pomrkáváním
Text: Josef Mrva
